INTRO
Tento článeček se rozhodně nechce tvářit jako nějaké objevné pojednání, jde pouze o pár postřehů o tom podivném "bubnu s krkem", jak mu posměšně přezdívají ostatní muzikanti. Opravdu se to nedá naladit!
PŮVOD BANJA
Počátky banja můžeme vystopovat v Asii i na africkém kontinentu, pravlastí banja je však zřejmě Orient. Na obrázku č. 1 je například senegalská kora, nástroj černých otroků zavlečených do Ameriky. Všimněte si, že má prakticky všechny základní znaky banja - kruhové tělo, blánu, kobylku, krk i struny. Postupem času bylo tělo z tykve nahrazeno dřevěnou obručí a přítlačným prstencem s jednoduchými napínacími háčky (obr. 2).
POPULARIZACE BANJA
Až na výjimky hráli na banjo až do počátku 19. století černí hráči. Mnozí běloši jejich styl napodobovali, možná i parodovali, takže jedním nezbytných z atributů byly načerněné tváře (obr. 3). Podle mých vědomostí se u nás k takovému experimentu odhodlal pouze Honza Bican.
O původu páté, zkrácené struny se vedly dlouhé disputace, seriózně se tím zabývalo několik odborníků a nakonec se zjistilo, že pátou tzv. palcovou strunu si banjo přivezlo s sebou patrně už z Afriky.
O popularizaci banja se postarala mimo jiné také občanská válka v USA, kdy na tento nástroj hráli vojáci obou válčících stran. Koncem 19. století se z banja stal seriózní koncertní i komorní nástroj, jímž se zabývali zruční hudebníci i slečny z lepší společnosti (obr. 4).
NÁSTROJ HORALŮ
Ve třicátých letech 20. století prožívá banjo rozmach zejména v horských oblastech, kam ho nejspíš přivezly kočující herecké společnosti a černoši pracující na stavbě železnic. Tam banjo zlidovělo a stalo se nástrojem domácího muzicírování horalů, farmářů a horníků (obr. 5). Odtud také pocházení styly a žánry jako například Old Time Music, Mountain Banjo, Frailing, Clawhammer a Hillbilly Music.
EARL SCRUGGS A TI OSTATNÍ
Pětistrunné banjo takové, jak jej známe dnes, proslavil svojí tříprstou technikou nejvíce Earl Scruggs (obr. 6), kterého v roce 1945 přizval do skupiny Blue Grass Boys zakladatel bluegrassu Bill Monroe. Ačkoli Earl Scruggs nebyl první, kdo tímto způsobem hrál, rozhodně se stal nejznámějším banjistou světa a dá se snad i říci, že po něm se už v banju nic zásadního nestalo.